08/07/2026
Městský klub mládeže Adamov uvádí
ŠÉFOVA DOBRODRUŽSTVÍ
39. kapitola – Sprostá slova
Nemám rád, když děcka sprostě nadávají. Okřiknu je jedenkrát, podruhé pohrozím, že jim záchodovou štětkou vyčistím ústa a potřetí nesou následky. Zákaz nadávání řada filutů řeší hláskováním, vynecháváním písmen, slovním spojením a podobně. Někteří si vzali má slova k srdci, ale jejich potyčky vypadaly stejně takto:
„Šéfe, on mi řekl, ať jdu do sprostého slova,“ žalovala holka.
„Ale ona nakreslila na hřišti citlivé partie,“ oponoval obžalovaný.
„Kde ty nadávky berete?“ rozohnil jsem se.
„To nás učí ve škole,“ pohotově odpověděl jeden z výlupků.
„Aha. Takže máte češtinu, matematiku, vlastivědu, sprosté nadávaní?“
„Šéfe, ty přesně víš, jaký máme rozvrh!“ divil se jeden z premiantů posledně jmenovaného předmětu.
Když jsem ho o chvíli později načapal, jak sleduje známého vulgárního youtubera, vymlouval se, že je to pohádka pro čtyřleté děti na uspání.
Pokud kluci, ale i holky na sebe ukazují prostředníčky, obvykle se hrůzostrašně zakaboním a procedím mezi zuby: „Pojď se mnou do kuchyňky. Uřežem ho. Pojď.“ Kapánek mě pobavilo, když si jednou mladík stěžoval, že má naražený prostředníček a nemůže dělat sprosté gesto.
A dnes kluky napadlo hledat města se sprostými názvy. Přičemž Čunín, Řitka, Polipsy, Nahý Újezdec patřily mezi nejslušnější. No a pak jeden génius přišel s myšlenkou, že si o víkendu udělají okružní výlet po sprostých městech! Zavládlo nadšení. Ale nevím, co na to budou říkat maminky.
Šéf
