Když se řekne syrová strava, mnoho lidí si představí pouze či převážně „studené“ a „neupravené“ jídlo, například kus mrkve, papriky, okurky či petržele na talíři, možná ovoce a tím to končí. Představa, že budou při „syrové stravě“ jíst pouze něco takového a ještě navíc studeného, pro mnoho lidí není moc lákavá. Obzvláště v zimním sychravém období, které je provázeno vzpomínkami na horké čaje, hork
é čokolády, teplé polévky, teplá jídla a podobně. Televize, rádia, billboardy a další reklamní média jsou plná reklam a pořadů o vaření, smažení, pečení..., plné modelek a modelů popíjejících horké čaje, kávu, čokoládu, kakao, sekty, energetické drinky a alkohol..., reklamy plné dokonalých rodin sedících v idylické atmosféře nad „skvělými“ vařenými pokrmy, láska spojená s čokoládovými dary... Na ulicích a náměstích se to hemží fast-foody, bageteriemi, „KFCčky, McDonaldy, Burger Kingy“, kavárnami, pizzeriemi, pivnicemi, bary, bufety, stánky s hot-dogy a klobásami, svařáčkem. Kino si mnoho lidí nedokáže představit bez coca-coly s cukrem bílým či umělým a popcornem...
Všechno toto nás provází mnoho desetiletí a zarylo se do naší paměti a naše podvědomí i vědomí je denně bombardováno tímto mainstreamem – zažitým stylem – tzv. normálním stravováním. Většina z nás vyrůstala na „normální vařené a upravované stravě“. Ale je tato strava opravdu „normální“? Je přirozená? Je pro nás vůbec vhodná? Víme vlastně, co jíme a pijeme, a co ta „tepelně“ či jinak přeměněná (denaturovaná) strava v našem těle dělá? Pojďme si nejprve vysvětlit základní pojmosloví
Pojmy jako syrová strava, živá strava, přirozená strava, raw food, raw foodism, vitariánství či rawtariánství znamenají stravu či způsob stravování, kdy se všechny potraviny = jídlo i pití (ovoce, zelenina, bylinky, jedlé houby, semínka, ořechy, obilí...) konzumují v co nejpůvodnější podobě, tedy tak, jak je připravila moudrá matka Příroda. Potraviny se jedí tzv. syrové či čerstvé, anebo ohřáté či usušené do 42-45 °C, případné naklíčené, čerstvě pomleté, mixované, odšťavněné, nastrouhané, nakrájené apod. Pokud potraviny potřebujete uchovávat delší dobu, třeba zásoby na zimu, pak se buď zmrazí anebo usuší do teploty 42-45 °C. Při syrové stravě nekonzumujete nic, co prošlo teplotou nad cca 42-45 °C, nic vařeného, pečeného, smaženého, grilovaného, fritovaného. Nezatěžujete své tělo žádnými chemickými přídavnými látkami, „éčky“, barvivy, konzervanty, umělými sladidly, žádným bílým cukrem a tak dále. Nejlepší potravou je tedy přirozená strava, která nebyla podrobena denaturalizaci jakéhokoliv druhu. Pojmy syrová a živá strava se někdy zcela zaměňují, nicméně nějaký rozdíl tu je. Živá strava je taková, která si zachovává život skrze aktivní enzymy. Je tedy enzymaticky živá. V živé stravě prostě kolují živé enzymy a čím je jich více, tím lépe. Příkladem živé stravy je třeba čerstvé syrové jablko, hruška, pomeranč, salát, mrkev, brokolice, cuketa, borůvky, maliny, naklíčené obilí, naklíčené luštěniny, naklíčená semínka či ořechy... V rámci syrové stravy se setkáte v různých zdrojích se zastánci i konzumace syrového mléka (=nepasterziovaného a nehomogenizovaného) a výrobků ze syrového mléka, syrových vajíček, syrového masa nebo ryb. Panují mnohé názory: někteří lidé z etického hlediska či rozumového přesvědčení odmítají maso i syrové, stejně tak někteří odmítají i syrové mléko a výrobky z něj - ať už z důvodů etických, nebo z prostého tvrzení, že člověk má pít jen mléko mateřské a né mléko jiných savců. Toto si musí každý sám v sobě srovnat a procítit, zda si do své syrové "živé" stravy zařadí pravidelně nebo tu a tam i syrové mléko, syrová vajíčka, syrové maso a třeba i diskutabilní včelí med. Nějaké to "syrové maso" občas stejně sníme, byť omylem - v podobě červíka v třešni, jablku a podobně. Existují tedy potraviny syrové, ale né všechny jsou zároveň živé (enzymaticky živé). Například ořechy, semínka, obilná zrna, čočka, mungo, fazole... Tyto potraviny, i když nejsou pražené či jinak tepelně úpravené nad 42-45 °C, jsou sice syrové, ale né tzv. „živé“. Oživit je můžeme (a měli bychom) tím, že je namočíme do studené vody (optimálně na 24 hodin), čímž se deaktivují enzymové inhibitory a naopak se nastartuje proces klíčení, během kterého se enzymy probudí a i tyto potraviny jsou v danou chvíli nejen „syrové“, ale i opět „živé“, a pro nás velmi výživné a hodnotné. Proč je syrová živá strava tak jiná a důležitá? Obsahuje zejména tolik potřebné vitamíny, minerály a enzymy, a uchovává si svou přirozenou původní strukturu, která zabezpečuje rovnováhu mezi tísíci výživných látek. Například enzymy se ničí teplotou nad cca 45 °C. Hlavní funkcí enzymů v těle je účastnit se veškerých pochodů probíhajících v buňce a zabezpečovat trávení živin přijatých v potravě. Trávicí enzymy štěpí jednotlivé složky potravy na jednodušší složky, které jsou potom využity ke stavbě těla nebo jako zdroj energie. Pokud přijímáme pouze biologicky “mrtvou”, chemicky a tepelně upravovanou stravu, vyčerpává se naše tělo nutnou produkcí enzymů, které by za normálních okolností přijalo spolu s “živou” neupravovanou rostlinnou stravou. Tedy po strávení tepelně zpracovaného jídla musí tělo všechny enzymy vyprodukovat samo, čímž je tělo velmi zatěžováno. Není divu, že již existuje léčba zvaná „enzymoterapie“ – technologicky velmi náročná a ve výsledku i velmi nákladná terapie pro pacienty, přičemž je to jen další terapie z rukou člověka. V tomto ohledu se člověk nemůže vyrovnat Přírodě, která produkuje všechno hotové, ve vyváženém stavu a poměru všech látek a tedy dokonale připravené pro člověka a ostatní tvory na této planetě.
