Naše pekárna má již dlouholetou tradici, která se až do dneška dědí z generace na generaci rodu Filipínů. První zmínka o domu, ve kterém se pekárna nachází, se datuje kolem roku 1774, čímž se řadí dům mezi jednu z nejstarších budov ve městě vůbec. První doložitelná zmínka, že dům patřil rodině Filipínů a byl využíván jako pekárna, pochází z roku 1821. V roce 1949 byla pekárna znárodněna a přešla p
od státní podnik Dělpe a později pod Jihomoravské pekárny Brno. Oficiálně přestala pekárna patřit manželům Filipínovým, ale přesto v ní nadále pracovali jako zaměstnanci. I za těchto nepříjemných okolností docházelo k předávání řemesla z otce na syna až do roku 1990, kdy při restituci došlo k navrácení majetku do soukromých rukou dcery a zetě, kteří zde pokračují v rodinné tradici dodnes. I bez dnešních strojů a vybavení poctivá pekařina přečkala skoro sto let. Těsto se zpracovávalo tradičním způsobem, a to tak, že se vše dělalo ručně, od vymíchání a zpracování těsta, až ke konečnému výrobku. V peci se topilo dřevem, popel se vyhrabával hřeblem a pec se vytírala tzv. Podlaha v peci byla z cihlářské hlíny, do které se přidávaly plevy. V roce 1935 postavila brněnská firma František Stejskal pec novou, která se vytápěla uhlím. Roku 1972 se zavedlo nové vytápění lehkým topným olejem, který se do provozovny dovážel v sudech a musel se ručně přečerpat do nádrže nad pecí. Po navrácení pekárny v roce 1990 se pec zplynofikovala. Přestože je pec již 82 roků stará, je plně funkční a může se v ní po vyhřátí opět péci. Ale vzhledem k pracnosti a komplikovanému pečení se přestala používat a byla nahrazena pecí elektrickou, která dokonale simuluje původní způsob pečení. Ke znakům naší rodinné pekárny patří zachování původních receptur s čtyřicetiletou tradicí. Většina receptů pochází z doby, kdy nebylo zvykem sytit potraviny přípravky na přehnané zvyšování objemu a nesmyslné prodlužování čerstvosti, a proto se u nás většinou setkáte s pečivem s jednodenní trvanlivostí.